[ TOP | << | < | > ] Poslední úprava 2008-11-18 11:40.  elektronika 

Věšák kabelů a šňůr do laboratoře

Pokaždé, když oko mé zří reklamní fotografii zachycující elektronickou laboratoř a zapáleného usmívajícího se tvůrce s šlajfkou kolem krku, tak ten aranžovaný, záměrný obraz vždy vyvolá mi úsměv, protože s takovým málem kabelů a drátu vím, že nepropojím ani baterku s žárovkou a co potom klasická číslicová technika, to je samý kontakt a drát, široké sběrnice. Prostě reklamní fotka má vždy daleko k realitě. A realitu důvěrně zná každý: kabelů a drátů je potřeba více než dost, kabely se povalují, pohozeny zamotávají se s jinými, lámou v utažených smyčkách, sklouzávají do nepřístupných míst, banánky a konektory upadávají v nejméně vhodném okamžiku, pořád hledáme ten správný. Tento obraz zmatku a nepořádku, který zdržuje při práci a bývá i příčinou ohrožení zdraví lidí a materiálu, projasní pomůcka zvaná věšák kabelů. Určí místo pro odložení, bezpečné pro kabely, dostupné a pohodlné pro uživatele.

Klasické řešení ukládání kabelů na hřebík není zdaleka optimální a porozhlédneme-li se po nabídce všemocného trhu, tak možná řešení věšáku kabelů realizovaná profesionálním výrobcem jsou k vidění například zase v katalogu příslušenství [2] firmy ELABO. Řešení výrobce ELABO mi bylo inspirací a můj věšák kabelů je taková drobná variace pro zužitkování zbytků sololaku, lamina a záchranu jedné prázdné plechovky před její ekologickou recyklací.

Věšák kabelů se skládá ze svislého dílu 1, který přiléhá k místu upevnění (zdi) a je opatřen otvorem pro upevnění celé sestavy (na zeď), dále z dílu 4, opatřeného na části svého obloukového obvodu pravidelně rozmístěnými zářezy šířky přibližně 5 mm pro vkládání zavěšovaných měřicích šňůr. Díly 1 a 4 jsou spojeny pomocí vrutů s dílem 2, který má tvar pravoúhlého lichoběžníka, čímž díl 4 míří šikmo vzhůru pod úhlem cca 3° (cotg α = 5 : 90) a na něj zavěšené šňůry proto spolehlivě visí. Díl 3 je spojen ve svém středu s dílem 2 vrutem a každý jeho konec je ohnut kolem dílu 4 a s ním spojen vrutem. Díl 3 tak vytváří oblouk o poloměru cca 95 mm a je určen pro zavěšování především souosých kabelů. Materiálem dílu 3 je železný cínovaný plech získaný z pláště konzervy; pás má šířku cca 90 mm a jeho podélné okraje, aby nebyli ostré a nehrozilo nebezpečí pořezání rukou uživatele, jsou pečlivě zahnuty o 180°, zalemovány. Díl 1 o rozměrech 220 × 130 mm a díl 4 jsou ze sololaku tloušťky 3 mm a konečně díl 2 je z lamina tloušťky 18 mm. Představu o prostorovém uspořádání konstrukce podpoří několik fotografií z různých úhlů pohledu.

A to je vše. Když pohlédnu nahoru, jsem překvapen co keců se dá napsat o tak jednoduché věci. Je to asi tím, že zde popsaný věšák mi dělá radost, nevypadá sice tak hezky jako ty ze sériové výroby, ale jeho pořizovací cena byla více než výhodná a hlavně slouží již nějaký čas ke spokojenosti svého tvůrce.

Literatura

[ TOP | << | < | > ]  elektronika